Za poslední roky se zvedla velká vlna zájmu o to, kde a jak vznikají potraviny, které jíme. V souvislosti s životním prostředím se také začaly skloňovat pojmy jako udržitelnost, lokálnost, biologická odbouratelnost. Co ale móda? Zamysleli jsme se také nad tím, odkud pochází naše oblečení? Jak se získává látka, použitá na naše oblečení? V jakých pracovních podmínkách je oblečení vyráběné?

V Evropě patří mezi největší producenty vlny Anglie, odkud i já čerpám mnoho inspirace. A právě tady, kde se podařilo udržet produkci vlněného oblečení po staletí, se začíná ozývat volání po návratu lokální a udržitelné módy zpět do našich šatníků.

Většina vláken v textilním průmyslu jsou akryl, polyester nebo nylon. Máme vůbec představu, jak vznikají a hlavně, co s nimi, až je budeme chtít zlikvidovat?

V silném kontrastu tu stojí vlna. Ale i tady můžeme jít ještě hlouběji. O pomalé módě jsme už slyšeli, ale právě teď vzniká koncept regenerativní módy. Hlavní iniciátorkou tohoto konceptu je Katie Allen. A není to nic jiného, než návrat k našim kořenům. A také přesně to, co děláme u nás na farmě.

Regenerativní móda s konceptem „soil-to-soil“ je koncept výroby oblečení, tvořeného z vlny ovcí chovaných na lokálních rodinných farmách. Tento trend tvoří zdravou půdu, udržitelnou a lokální ekonomiku a oblečení, které je skutečně totálně kompostovatelné. Začíná zdravou půdou, díky chovu a pastvě stád ovcí a opět končí zdravou půdou, kdy oblečení do půdy zase vrátíme.

Nepotřebujeme oblečení, které tu bude na věky, stačí nám takové, které nám vydrží celý život a na konci ho jednoduše vrátíme do půdy, kde se rozloží a obohatí její  mikrobiom o živiny.

I moje Karli kolekce vzniká z malého stáda ovcí, bez použití chemikálií, které by ničily životní prostředí a lidské zdraví. Je jasné, že jen já neobleču celý svět. A jelikož jsem byla i jedna z prvních, kdo se do takového konceptu u nás pustil, znám slabá místa celého projektu. Tak jako potřebujeme lokální producenty oblečení, chybí nám drobné přádelny, producenti rostlin vhodných k udržitelnému barvení, ale i budování komunit, podporující celý tento cyklus.

Je třeba také vzít v úvahu cykličnost celého konceptu. Kdy se opravdu jedná o pomalou módu. Tvorba vlněného vlákna vhodného ke zpracování drobnou přádelnou trvá rok a půl od narození jehňátka.

Oblečení nosíme všichni a tak bychom měli mít všichni sílu ptát se našich oblíbených značek, jak vznikl materiál na jejich tvorbu a jak je s nimi zacházeno, po jejich vynošení. Pokud nám neumí odpovědět, přesuňme se na další značku.

Přijďte si celý tento proces navnímat k nám na farmu a prohlédnout si to nejlepší, co dokáže český venkov nabídnout.