Víš, že ani vlna nemusí být tak přírodní materiál, jak se zdá?

O co u vlny vlastně jde

Vlna má šupinkatý povrch (jako střešní tašky). Když je mokrá a mechanicky namáhaná (praní, tření), tyhle šupinky se do sebe zaklesnou → vlákna se už nepustí → textilie se srazí, zplstnatí a ztvrdne. Typický „svetr po vyprání, co je na panenku“ 😬
Tohle je plstění a je nežádoucí.


Co je neplstivá úprava vlny (washable wool)

Cíl je jednoduchý:
👉 zabránit tomu, aby se šupinky zaklesávaly.

Dělá se to několika způsoby:


1️⃣ Konstrukční a materiálové finty (bez chemie)

Plstění se dá omezit už při výrobě:

  • vyšší zákrut příze
  • hustší vazba tkaniny
  • přimíchání 40–60 % syntetiky

➡️ Funguje to, ale plstění úplně nezmizí.


2️⃣ Chemická neplstivá úprava (nejčastější v praxi)

🔹 a) Oxidační metody

Šupinky se chemicky naleptají nebo oslabí, aby nebyly tak „háčkovité“:

  • peroxid vodíku
  • manganistan draselný
  • kyselina peroxosírová

➡️ Musí to být hodně kontrolované, jinak se vlna zničí.


🔹 b) Chlorační metody

Velmi účinné a levné:

  • chlor rozpustí šupinky
  • cystin se změní na rozpustnou kyselinu cysteovou

➡️ Vlna neplstí, ale…
❌ ekologická zátěž (AOX, horší biodegradace).


3️⃣ Chlorine–Hercosett proces (nejznámější)

🔥 Nejúčinnější průmyslová metoda

Jak to funguje:

  1. vlna se lehce nachloruje (upraví šupinky)
  2. potáhne se polymerní pryskyřicí (Hercosett)
    ➡️ vznikne tenký pružný film, který:
  • vyhladí povrch
  • zabrání zaklesnutí vláken

Výhody:

  • stačí 1–2 % chemikálie
  • praní v pračce
  • vlna se nesráží

Nevýhody:

  • ekologie
  • mírně horší omak (na dotek).

4️⃣ Enzymatická neplstivá úprava (eko varianta 🌱)

Místo chloru se použijí enzymy, které:

  • selektivně „ožerou“ šupinky
  • jsou šetrnější k přírodě

➡️ Menší ekologická zátěž
➡️ Zatím méně rozšířené a dražší.


5️⃣ Polymerní úpravy (maskování šupinek)

Šupinky se nemění, jen se:

  • obalí polymerem nebo silikonem
  • sníží se tření mezi vlákny

Nevýhoda:

  • často zhoršení omaku
  • vlna může působit „plastově“.

I když si koupíš výrobek z vlny, neznamená to automaticky, že se tvé kůže dotýká čistě přírodní materiál – u neplstivě upravené vlny je povrch vláken často překryt syntetickou polymerní vrstvou. Nabízí se tedy otázka, jaký má smysl kupovat přírodní materiál, když jeho povrch je ve skutečnosti plast.

Nikdy bychom neměli zapomínat na to, jaká je podstata věcí, které děláme.

Karli jde opačným směrem. Vlna u nás zůstává vlnou. Nezakrýváme šupinky. Neobalujeme vlákno plastem. My respektujeme její přirozené vlastnosti.

Bez úprav. Bez syntetiky. Bez kompromisů.

‼️Zde můžete zjistit více: 
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0960852425011848
https://www.drpetry.de/en/textile-news/lanazym-process-felt-free-wool-eco-friendly-finishing-with-enzymes/ https://www.scribd.com/document/322592870/Lanazym-Wool-Document

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *